Kouření mladistvých

old/koureni-1.jpg

Při dospívání ve společnosti může být charekteristická „vzpoura“ proti autoritě dospělých, především rodičům, samostatné rozhodování a také vznik silné vazby mezi vrstevníky.

Tato vazba  v nesprávném kolektivu může zapříčinit fakt, že se mladiství dostávají k cigaretám dříve než si myslíme. Některé studie, které byly prováděny mezi studenty středních škol měly překvapující závěr. Přibližně 53% kuřáků zkusilo cigarety kolem 15 let věku a 7% dokonce do 11 let. Během výzkumu bylo prokázáno, že kontroly průkazů totožnosti se nedočkalo až 92% mladistvých.



Za posledních deset let sice celkový počet kuřáků v ČR klesl z 37 procent na 26 procent, horší je však situace mezi mladistvými.
Průměrné procento kuřáků v Evropské unii je 34 procent. Tradičně nejvíce kouří obyvatelé jižních a východních zemí EU.
Našich 26 procent je lepší průměr v Evropské unii, ale toto procento je počítáno až od 18 let výše.

Počítáme-li kuřáky od patnácti let, číslo se zvýší na 29 procent.
V Praze je to dokonce 50 procent dětí, které mezi 15 a 18 lety pravidelně kouří.

První cigareta:
Při výzkumu se tazatelé ptali, kdy si zapálili první cigaretu. Až 78% z nich odpovědělo, že začali dříve, než jim bylo 18 let a 53% uvedlo, že ještě dříve před dosažením 15 let. Tato alarmující čísla ukazují, že vznik závislosti je především záležitostí věku dětství a dospívání.
Od počátku 21. století je nezákonné prodávat cigarety osobám mladším 18 let. Průzkum však ukázal, že 16 % mladistvých věku 12 až 17 let kouří. Průzkum se zabýval zdroji cigaret a zjistil, že 11 % z nich si kupuje cigarety v supermarketech, 11 % ve večerkách a 6 % na benzinkách.
Mladí kuřáci si obvykle cigarety kupují cestou do nebo ze školy.



Kuřáci dále odpovídali, zda se pokoušeli přestat s kouřením. Kladně odpověděly téměř dvě třetiny. Ukázalo se, že s narůstajícím věkem se zvyšuje podíl těch kuřáků, kteří se pokusili s kouřením přestat. Až dvě třetiny kuřáků mladších 18 let uvedly, že s kouřením neuvažovali skoncovat. Totéž platí pro necelou jednu třetinu kuřáků ve věku 12 až 15 let a pro 38 % ve věku 16 až 17 let.

Jako neučinnější způsob řešení kuřácké závislosti byla uvedena cenová politika. Pro většinu osob se jedná o velice významné opatření. Kdy s růstem ceny klesá jejich spotřeba. Avšak na druhou stranuzačínají vyhledávat cigarety nižší kvality.

Vliv sociální skupiny:

V socioekonomických slabších skupinách je v žebříčku mezi výdajovými položkami alkohol a cigarety na prvních místech. Tyto dvě položky představují 48% výdajů pro tuto skupinu. U vyšších skupin obyvatel to bylo naopak oblečení a náklady na mobilní telefon. Náklady za alkohol a cigarety představovaly 21% průměrných týdenních výdajů za běžnou spotřebu.



Celkově průzkum ukázal, že mezi dospělými existuje značná podpora opatření na omezení prodeje cigaret osobám mladším 18 let, včetně zákazu dalšího prodeje cigaret a uvalování pokut prodejcům. Z mého názoru bych byl i pro zavední zákonu postihující samotné nezletilé kuřáky. Policista může potrestat člověka, který dítěti tabákový výrobek prodal. Pokud už však dítě cigaretu má, nikdo na něm nesmí vynucovat její uhašení ( případně znehodnocení ), sám by se tím totiž dopustil přestupku, navíc by takové jednání hraničilo s omezováním osobní svobody. To se musí změnit, ale  k tomu bychom se museli nacházet v jiném státě, nebo alespoň vyměnit naši vládu...

Zajímavý odkaz:
http://www.aliance18.cz/