Vše, co jste chtěli vědět o nikotinu a báli jste se zeptat...

old/abstinencni-priznaky-kuraka.jpg

Nikotin je součástí tabákových výrobků a patří mezi nejčastěji užívané návykové látky. Tato látka je schopna ovlivňovat mozkové pochody a také proto na něm snadno vzniká závislost.

Nikotin se v přirozeném stavu vyskytuje jako tekutý alkaloid. Tvoří zhruba 5% tabákového listu. Řadíme jej mezi mitotické jedy, které postihují buněčná jádra. V cigaretě je obsaženo zhruba 10 mg nikotinu, přičemž kuřák inhaluje asi 1-3 mg. Vykouřením 15-20 cigaret kuřák získá smrtelnou dávku 50-60 mg. K těmto smrtelných otravám však nedochází díky přizpůsobivosti organismu.

Nikotin se dostává do těla vdechováním kouře do plic, odkud se pak dostává cévami a krevním oběhem až do mozku, z něj je dopravován do zbytku těla. Během 10 sekund po prvním nadechnutí se nikotin dostává do mozku, šíření je tedy velmi rychlé.

Lidské plíce se skládají z obrovského množství plicních sklípků, v nichž dochází k výměně plynů. Tyto sklípky mají velký obsah (pokud bychom je rozprostřeli na rovnou plochu, zabíraly by devadesátinásobek veškeré plochy lidského těla), a to umožňuje nikotinu prostor k rychlému proniknutí do těla.

Naneštěstí nikotin se v těle moc dlouho neudrží. Poločas rozpadu této látky je 60 minut, tudíž po 6 hodinách po poslední vykouřené cigaretě v těle zbývá je nepatrné množství nikotinu. Navíc se tělo nikotinu snaží zbavit, a to pomocí enzymů v játrech (asi 80%), kdy dochází k rozložení na kotinin a při metabolismu v plicích dochází taktéž ke vzniku kotininu a oxidu nikotinového. Tyto metabolity a kotinin jsou vylučovány z těla močí.

Účinky nikotinu na organismus mj. spočívají ve změnách fungování mozku a tělesných funkcí. U závislého kuřaka paradoxně dochází k osvěžení a uvolnění. Podobné účinky má např. požívání alkoholických nápojů.

Zpočátku nikotin způsobí uvolnění hormonu adrenalinu, a dochází k zrychlení tepové frekvence, zvýšení krevního tlaku a k zrychlenému dýchání. Adrenalin má také vliv na uvolnění glukózy do krevního oběhu. Kromě toho užívání nikotinu mírně zrychluje metabolismus, tělo tedy v důsledku toho spaluje více kalorií.

Uvádí se, že závislost na nikotiu je silnější než na heroinu. Závislost na nikotinu vzniká velmi rychle, ale nenápadně. Nejprve se při kouření dostaví příjemný pocit, kdy dochází k vyplavování dopaminu v mozku. Mozek si však na pravidelnou dávku zvykne a vyžaduje další přísun nikotinu, jinak se dostaví abstineční příznaky. Postupně je nutno dávku zvyšovat, aby vyvolala původní příjemný pocit. Nakonec ale kuřák kouří spíš proto, aby se necítil hůře vlivem abstinenčních příznaků.

Abstinenční příznaky při odvykání od nikotinu se projevují stavem úzkosti. Odvykající člověk trpí depresemi, nespavostí, podrážděním, úzkostí, bušením srdce a jeho schopnost koncentrace je zhoršená.

Jako zajímavost lze uvést, že se nikotin používá jako jed na mšice. Je zkoumán pozitivní vliv nikotinu při léčení Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby a dalších nemocí.